Mentolovou vůni a řadu pozitivních účinků máty známe již po tisíciletí. Využívá se v medicíně, lidovém léčitelství i potravinářství. Skvěle se hodí do kuchyně a na čaj. Vypěstovat si tuto nenáročnou rostlinu můžete i sami. Je vytrvalá a odolná.
Druhy máty
- Máta peprná – nejznámější, vznikla pravděpodobně přirozeným křížením máty vodní a máty klasnaté
- Máta dlouholistá – vysoká, s dlouhými tenkými listy a protáhlým květenstvím, produkuje velké množství sladkého nektaru a láká motýly
- Máta klasnatá – vysoké lodyhy s listy, na vrcholku husté klasy květů, které lákají opylovače, listy silně aromatické, vhodné na čaje při nachlazení
- Máta rolní – běžně roste na vlhkých místech, květy rostou kolem stonku, podobně jako u hluchavek, vhodná při obtížích s plynatostí a zažíváním
- Máta vodní – květy i rostlina podobné mátě peprné, lodyha větvená a díky oddenkům dlouhým až 45 cm se rychle rozrůstá, má ale bahnité aroma
- Máta vonná – s podlouhlým bílým květenstvím a příjemnou vůní připomínající dle druhu citrón, jablka nebo zázvor, k dochucení pokrmů a k přípravě čaje
- Máta bazalková – nezvyklé aroma a jemná chuť trochu připomínají bazalku, vhodná na pizzu a do italských jídel
- Máta česneková – aroma a chuť se podobají česneku, postrádá typickou mentolovou chuť, hodí se spíše k masu, do polévek a pomazánek
- Máta zázvorová – voní a chutná po zázvoru se sladkými ovocnými podtóny, vhodná na čaj a ovocné saláty
- Máta jahodová – menší, lístky drobnější vůně silně připomíná jahody, vhodná do moučníků, limonád a ovocných salátů
- Máta hrušková – má malý obsah mentolu, intenzivně voní a chutná po zralých hruškách, vhodná do pokrmů a specialit
- Máta banánová – je drobnější, chutná a voní po přezrálém banánu, vhodná do moučníků a čajových směsí
- Máta čokoládová – podobná mátě peprné, kromě mentolové chuti je z lístků cítit jemná čokoláda a dá se použít ve sladkých receptech
- Máta kadeřavá – klasické mátové aroma i chuť, jemnější než máta peprná, vhodná také pro menší děti i pro aromaterapii
- Máta červená – s tmavě červenou barvou stonku a červeným lemováním listů, mentolová chuť silná jako u máty peprné, vhodná hlavně na čaj
Podmínky pro pěstování máty
Trvalka dosahuje vzrůstu až 75 centimetrů. Potřebuje slunce až polostín, bohatou vlhkou půdu a tím i vydatnější zálivku. Vysadit ji můžete prakticky kdykoliv od jara až do podzimu. Pěstování máty ze semínek je zdlouhavé, lepší je si koupit sazeničku anebo si ji kousek odrýt. Při kvetení od července do září se na rostlině objevují květenství složená s jednotlivých drobných kvítků růžové až fialové barvy.
Máta peprná obsahuje mentol, velké množství vitamínu A a C i manganu a stopové množství železa, vápníku, draslíku, hořčíku, mědi, tryptofanu, chlorofylu, omega 3, vitamínu B1, B9.
Pěstování máty v květináči
Nádoba by měla být naplněna výživnou a dobře propustnou zeminou, kterou můžete smíchat s rašelinou. Mátu dejte na okenní parapet nebo co nejblíže k oknu. Potřebuje světlo, ale zcela nevyžaduje přímé slunce. Květináče můžete rozmístit i na terase, balkoně či na zahradě.
Pěstování máty na zahradě
Máta je odolná vůči mrazu a zimy v našich podmínkách přečká i venku. V záhonech má však dost invazivní chování, bujně se rozrůstá do stran a vytlačuje jiné rostliny. Vysazujte ji alespoň 30 centimetrů od ostatních rostlin. Můžete ji dát i do záhonu ve velkém květináči či jiné nádobě bez dna, aby se kořeny nekontrolovaně nešířily. Podívejte se, jak vypadá ta správná příprava zahrady na jaro.
Pěstování máty doma
Máta se dá běžné pěstovat v interiéru pro přípravě jídel a nápojů. Navíc místnost skvěle oživí a provoní. Květináč je dobré umístit třeba v kuchyni na okno, nebo tam, kde má dostupné denní světlo. Ožije s ní i vaše bylinková zahrada.
Mátový čaj si můžete připravit z čerstvé či sušené máty. Listy zalijete vařící vodou, přikryjete a necháte 15 minut louhovat.
Hnojení máty
Mátu, stejně jako všechny ostatní bylinky, hnojte organickým hnojivem. To stačí aplikovat na začátku jara, kdy se rostliny probouzí z vegetačního klidu. Další dávku můžete přidat koncem léta, čímž podpoříte bohatou podzimní úrodu. Rostlina si také díky tomu vytvoří dostatek silných kořenů pro přečkání zimy. Díky jejímu invazivnímu růstu dobře poroste, i když je vaše zahrada ve svahu.
Množení máty
Ze semen se máta pěstuje jen zřídka. Nejlepší je vegetativní množení pomocí vrcholových řízků či oddenků. Ustřihněte z mateřské rostliny 15 až 20 centimetrů dlouhé větvičky a nechte je zakořenit ve vodě. Jakmile pustí kořínky, zasaďte je do květináče. Při množení pomocí oddenků je ideální podzim. Rostlinu při přesazování nebo po ostříhání před zimou vykopejte a kořenový bal rozdělte na 2 a více částí. Zasaďte do květináčů a nechte přes zimu růst raději doma, ale přežije i na záhoně.
Jak stříhat a sušit mátu
Mátu lze stříhat kdykoliv během roku, kromě toho však máta nevyžaduje žádný speciální střih či řez. Sušte ji rychle, až neztrácí své blahodárné účinky. Po sklizni vytvořte menší trsy, pověste do stínu a nechte usušit v horkých dnech, kdy je teplota vzduchu asi 30 °C. Skladujte ve skleněné vzduchotěsné nádobě.
Choroby máty
Rez mátová se objevuje nejčastěji po dešti jako tmavé skvrny a červenohnědé výtrusové kupky na listech. Udržujte záhon bez plevele a pravidelně kypřete půdu. Pokud je rostlina napadena, odřízněte všechny výhony těsně nad zemí a spalte.
Často kladené otázky
Máta je nejpoužívanější bylinka, vhodná do léčivých nápojů a likérů, do koupele, na obklady a kloktání, na čaj a v kuchyni jako koření. Máta se využívá pro uklidňující účinky na žaludek, zlepšuje chuť k jídlu, pomáhá od bolesti hlavy a zubů i při rýmě.
Na šálek použijte čajovou lžičku listů nebo dvojnásobek nati. Zalijte ji vařící vodou, louhujte 15 minut a čaj pijte maximálně 2 až 3 krát denně.
