Pokud se právě chystáte na omítky, můžete si je namíchat s trochou šikovnosti i sami. Použijte přesně zvolený poměr složek v omítkové směsi, který ovlivníte podle potřeby. Nejprve se podíváme na jednotlivé typy omítek a zaměříme se zejména na tradiční omítky vhodné dovnitř i ven.
Vnitřní omítky
- Vápenná hrubá omítka je jednovrstvá omítka, která se nahazuje na zeď v tloušťce 10 až 15 mm a povrch omítky se pak následně zatře dřevěným hladítkem. Použít se dá velmi dobře na půdách, štítech a komínech.
- Vápenná hladká omítka se nahazuje jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo se dá také nahazovat jako dvouvrstvá omítka o tloušťce jádra 15 mm a štuk pak o tloušťce 5 mm. Do malty se pak přidává dostatečně jemný písek, abychom mohli následně její povrch dobře uhladit plstěným hladítkem. Výsledek je velmi pěkný.
- Štuková omítka z přísadou sádry, kdy se do štuku přidává dlouho tuhnoucí sádra a její povrch se hladí plstěnými nebo ocelovými hladítky se dá velmi dobře použít pouze do suchých prostor.
- Sádrová omítka se používá jako dvouvrstvá omítka, kde tvoří jádro cementová malta a štuk se pak provádí sádrovou omítkou v tloušťce 5 mm, která se následně pěkně uhladí ocelovým hladítkem.
- Vápenocementová a cementová zatřená omítka se používá jako jednovrstvá omítka tloušťky 10 a až 15 mm z cementové nebo vápenocementové malty. Povrch se velmi dobře zatírá dřevěnými hladítky. Použít se dá i v místnostech se zvětšenou vlhkostí, jako jsou koupelny či prádelny a do prostor se zvýšenou možností mechanického opotřebení, například chodby nebo schodiště.
- Cementová hladká omítka má stejné složení jako zatřená cementová omítka a její povrch se po nanesení uhlazuje ocelovými hladítky.
- Cementová pálená omítka je dvouvrstvá omítka, kde tvoří jádro cementová malta tloušťky 15 mm a lícní vrstvu tvoří jemná cementová malta v tloušťce 5 mm. Tu je pak nutné po zavadnutí navlhčit, poprášit cementem a vyhladit ji pak ocelovým hladítkem, někdy se tomu říká vypálení.
- Stěrková omítka se nejčastěji používá pro omítání monolitických i prefabrikovaných konstrukcí.
Tip: Jak opravit praskliny ve zdi
Vnější omítky
- Hrubá vápenná omítka je jednovrstvá omítka tloušťky 15 až 20 mm. Malta se nanáší na zaschlý a znovu navlhčený postřik vytvořený z vápenocementové malty a následně se povrch uhladí dřevěnými hladítky.
- Hladká vápenná omítka se provádí stejně jako předchozí hrubá vápenná omítka, ale s tím rozdílem, že je její povrch hlazený nebo třeba stříkaný.
- Štuková omítka je dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8 až 12 mm a štukem o tloušťce 3 až 5 mm. Povrch se uhladí plstěnými hladítky a výsledek je dokonalý.
- Šlechtěná škrábaná omítka je známá jako břízolit, tato dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8 až 12 mm z malty vápenocementové, na kterou se dává lícní vrstva z malty vápenocementové s přísadou ostrých písků, slídy a barvy, která se dodává jako suchá směs o tloušťce do 1 mm. Nanáší se strojně nebo ručně, kdy jde o stříkání březovými košťaty. Po úpravě povrchu se omítka kartáčuje a takto se vydrolí a obnaží slída.
- Cementová omítka je jednovrstvá omítka v tloušťce 15 až 20 mm, která se vyhlazuje dřevěnými hladítky.
- Umělý kámen je šlechtěná dvouvrstvá cementová omítka a řadíme ji mezi nejodolnější druhy omítek. Je totiž vysoce odolná vůči mechanickému poškození a odolává povětrnostním vlivům. Jádro tvoří cementová malta v tloušťce 15 až 20 mm a lícní vrstvu cementová malta s kamennou drtí. Povrch se nakonec upravuje vymýváním, vyhlazením, broušením a takzvaným pendlováním, což je forma kamenické úpravy.
Příprava omítek
Omítky obsahují příměsi, které musí při přípravě řádně reagovat s vodou. Proto je třeba dodržovat dobu míchání směsi a množství záměsové vody, což je vždy uvedeno na obalu nebo v technickém listu příslušné omítky. K rozmíchání odmítek podle množství použijeme ruční míchadlo, bubnovou míchačku nebo omítací stroj s přídavným domíchávacím zařízením. Způsob míchání se zase odvíjí od typu omítky. Dodržení uvedených požadavků je velmi důležité pro následnou správnou funkčnost omítek.
